10.týden

08.01.2014 08:22

Máme tu kulatinky!  :) , desetitýdenní malí šikovní jezevčíčci již takovou dobu s námi sdílí domácnost a já si musím přiznat, že je již nejvyšší čas pro odjezd do nových domovů. Štěňátkům je náš malý byt už opravdu těsný a potřebují stále více nových zážitků a poznávání širšího okolí, než jen třípokojový byt. A proto nastal čas, kdy všechny štěnda byla vyvezena na louku, byť sluníčka mnoho neviděla, ale teplota dovolila hodnou chvíli na pobyt venku. Zpočátku všichna mínila, že ta zelená věc se musí spást a byla vyvezena za účelem krmení, něco jako když vypustíte ovce....Hmm...po krátké chvíli psíci pochopili, že to celé sami nezmůžou, ale dobře se po tomto koberci běhá. A tak běželi a běželi a běželi....A my pak chytali a chytali a chytali....To mi nikdo neřekl, že je nebudu moci nahnat zpátky do přepravky!!! :D :D Tak moc se jim pobyt venku zalíbil, že nyní již dokonale vědí, k čemu slouží vchodové dveře ;-)   :

1. K příchodu kohokoliv, aby mohli vrtět proutkem

2. Odvoz na tu zelenou věc

Mají v tom jasno. Co mně ovšem není tak zcela jasné, jak já zvládnu to postupné ubývání naší smečky. Jenže si dobře uvědomuji, že ta chvíle jednou nastat musí a noví pánečci se již nemohou dočkat, přeci jen jsou jejich miláčci zadáni velmi dlouho. Allegřin plánovaný odjezd se posunul z důvodu onemocnění její budoucí parťačky drsnosrsté jezevčice Derinky a je nutno vyčkat, až do jejího plného vyzdravění, neb štěňátko nesmí přijít do konatktu s jiným nemocným psem.

Awesterek doma zatím setrvává, protože měl pupeční kýlu, která mu byla na Tři krále odstraněna a mám za to, že štěňátko by k novým majitelům mělo přijít bez jakýchkoli vad a až po rekonvalescenci. O tom klidu mám tady však značné pochybnosti, neb je čiperný až běda a o nějakém zákroku on nemá již ani potuchy. Při všech těch hrách jej musím krotit, ale je to velice náročné, je plný síly a energie. Jeho odjezd k novým pánečkům bude pro mně velice težké, je to srdovka, ale útěchou mi je, že bude nablízku a že jsem vybrala tak úžasné lidičky, kteří se těší, až jej budou moci zahrnovat láskou.

Arpaya....ani ona neměla o zájemce nouzi, jenže něco mi našeptává, že právě ona možná zůstane s námi, protože v ní vidím Chilli. A Chilli, to je kapitola sama o sobě, ale s mimořádnou, zvláštní - vynikající povahou, a myslím, že Arpaya je její kopie....Popravdě nejsem sice ještě pevně rozhodnuta, přeci jen by to byl třetí pes a bojím se, zda je všechny zvládnu, tak aby ani jedna z holčiček neutrpěla žádnou ztrátu pozornosti. Nechávám toto téma zatím otevřené ;-)